Historie a osobnosti obce

Ocenění obce

Radslavice patří k osadám, u kterých díky neexistujícím dokladům není přesně zjištěno kdy a jakým způsobem vznikly. První písemná zmínka o Radslavicích je až ze 13. respektive 14. století. Podle nauky o zeměpisných jménech - toponomastiky lze domýšlet, že název Radslavice je odvozen od osobního jména Radslav a znamená ves lidí Radslavových. Koncovka -ice naznačuje, že Radslavice mohly vzniknout v období 10. až 12. století. Nejstarší archeologický nález v obci pochází z 9. či 10. století a má charakter sídlištní. K názvu obce lze ještě říct, že až do roku 1925 se v souladu s výslovností psalo Raclavice a teprve nařízením Zemského úřadu v Brně při všeobecné úpravě názvu obcí byl změněn název na Radslavice.

V písemných památkách se Radslavice poprvé objevují v listině krále Přemysla Otakara II. Pro pány ze Šternberka z roku 1269, kde je uváděn jako svědek Radslav z Radslavic (tato listina je středověkým padělkem vzniklým asi o 50 let později, přesto se dá říct, že jména svědků vycházela z pravých listin tehdejší doby). V pravých dokumentech se Radslavice poprvé uvádí v roce 1375, kdy se připomíná Jaroslav z Radslavic.

Před rokem 1620 měly již Radslavice 53 selských či zahradnických usedlostí. V průběhu třicetileté války zpustlo 18 domů, avšak po ukončení bojů byla větší část z nich znovu obsazena.

Mezi významné události v Radslavicích patří založení místní školy, ke kterému došlo v r. 1784 či 1785. Tato škola byla vytvořena jako pobočka farní školy v Pavlovicích. První zmínka pochází z března 1785. Koncem 18. století vystavěla radslavská obec kapli, zasvěcenou sv. Floriánovi.

Po roce 1880 nastalo období delší 30 let, kdy se dá říct, že Radslavice se mění v novodobou obec. Roku 1881 byl u Malých Prosenic v souvislosti s výstavbou cukrovaru postaven most přes řeku Bečvu. Současně byla zřízena polní cesta pro přístup k mostu. V roce 1890 došlo ke stavbě silnice z Radslavic do Tučína, o rok později pak do Malých Prosenic a Pavlovic. Roku 1902 je vybudována i silnice k Přerovu. V letech 1899 až 1901 byla odvodněna většina pozemků katastrálního území, úplné odvodnění bylo dokončeno po 1. světové válce v roce 1920. Tím získaly radslavské pozemky na úrodnosti i ceně. V roce 1901 je vytvořeno rolníky z Radslavic a okolí rolnické mlékárenské družstvo, které v říjnu téhož roku uvádí do provozu parní mlékárnu.
1. 6. 1912, po pětiletém úsilí, dochází v Radslavicích k otevření samostatného poštovního úřadu. 1. 9. 1911 je v obci zavedena elektrické energie. V roce 1903 byl postaven nový most přes řeku Bečvu a byly započaty práce na regulaci řečiště Bečvy. Tyto byly dokončeny v roce 1905.

V oblasti kulturní a společenské si zaslouží pozornost stavba nové, na tehdejší dobu velmi moderní školní budovy v roce 1884. V roce 1893 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, roku 1905 vzniká čtenářský spolek Hospodářská besídka. Roku 1910 je založen v obci odbor Národní jednoty čítající na 100 členů. Tento odbor má zásluhu na vzniku tělocvičné jednoty Sokol Radslavice v roce 1913.

V období první republiky bylo nejvýznamnější akcí v Radslavicích scelování pozemků. V letech 1930 až 1932 bylo z celkové rozlohy katastru 701 ha do scelování pojato 624 ha. Při tomto scelování byl přerušen tok Libušky, která vyústila do odvodňovacího příkopu. V letech 1928, 1931, 1935 a 1936 je budována v obci obecní kanalizace.
V tomto období byly v obci dva hostince, dva obchody, trafika, dva kováři a stolaři. Řeznictví se rozšířila ze dvou na čtyři. Dále zde působily 2 až 3 obuvníci, 2 až 3 krejčí, holič a až 3 obchodníci s uhlím. S rostoucím průmyslem v okolí je v obci silná skupina stavebních dělníků. V roce 1920 je zřízena obecní knihovna a r.1928 zřizuje a slavnostně otevírá obec mateřskou školu. V roce 1922 byl v obci slavnostně odhalen pomník padlých se sochou prezidenta T.G. Masaryka.
V roce 1932 je postaven filiální kostel - chrám svatého Josefa a stává se dominantou obce (zasvěcen sv. Josefu světícím biskupem J.M.Janem Stavělem dne 25. 9. 1932). V roce 1938 je zbourána kaple sv. Floriána, prvý pohřeb je v obci v září 1938, hřbitov je vysvěcen v roce 1941.
Mezi válkami bylo postaveno 36 nových domů a nový železobetonový most přes Bečvu, který byl zničen při ústupu Němců v květnu 1945.

Těsně po druhé světové válce se v obci vytváří silná skupina Svazu české mládeže a Junáka. Zemědělci se sdružují v místní organizaci Jednotného svazu zemědělců. Divadelní ochotníci v roce 1945 zakládají samostatný divadelní spolek Radslav, který ročně nacvičuje 1 až 2 představení. V červnu téhož roku vzniká v obci jednotná sportovní organizace které zůstává název TJ Sokol. Aktivní jsou i členové Sboru dobrovolných hasičů.

V roce 1947 je provedena regulace místního potoka a v r. 1947 - 1948 je vydlážděna silnice z Radslavic k Malým Prosenicím. V roce 1948 je zaveden také místní rozhlas, tím ukončil svoji činnost obecní bubeník. Když se cca 180 obyvatel odstěhovalo do pohraničí, žije v obci v roce 1947 750 obyvatel.

V období budování socialismu se mládežnické organizace přeměňují na Československý svaz mládeže, po zrušení Junáka vzniká ve škole pionýrská organizace. Nově se vytváří Lidová myslivecká společnost Radslavice a protože samostatné spolky nemohou vyvíjet po roce 1950 činnost, zařazuje se divadelní spolek Radslav nejprve pod ROH (odbory) a v roce 1953 přechází do TJ Sokol.

Část živnostníků v obci odešla pracovat ve stejné profesi do státních či družstevních podniků, z větší části se stali dělníky v průmyslu. Socializaci se nevyhnulo ani Rolnické mlékárenské družstvo. Její radslavská mlékárna byla po r. 1950 zestátněna.
JZD vzniklo poprvé pod silným nátlakem v roce 1952. Po rozpadu v následujícím roce znovu vzniká po rozsáhlé kampani v květnu 1957. V obci se pak buduje mechanizační středisko, objekty živočišné výroby (drůbežárna a kravín) V roce 1972 se slučuje JZD Radslavice s dalšími 6 družstvy v JZD Moravská brána Prosenice.
Největší investiční akcí této doby byla výstavba obecního vodovodu v rámci akce "Z "a to v letech 1972 až 1975. Současně byla provedena výstavba koupaliště. V roce 1986 až 1988 bylo v akci Z vybudováno nákupní středisko Jednoty. V tomto období byla postavena hasičská zbrojnice, zařízení a úpravy fotbalového hřiště, sokolovna s přístavbou kina atd.

Významné osobnosti

František Slaměník

* 4.10.1845 v Radslavicích
+ 2.7.1919 v Přerově
Je nejvýznamnějším rodákem obce, ředitel měšťanských škol v Přerově, organizátor moravského učitelstva a zakladatel muzea Komenského v Přerově. Na jeho rodném domě č.p. 32 je umístěna jeho pamětní deska a jeho jméno nese Slaměníkova mateřská škola.

Msgre Antonín Kobliha

* 13.6.1851 v Radslavicích
+ 12.8.1933 v Olomouci
Působila jako kaplan, vikář a později jako první český dómský farář. Dosáhl hodnosti papežského domácího preláta a byl čestným kanovníkem kapituly kroměřížské.

RNDr. Jindřich Zapletálek

* 4.11.1909 v Radslavicích + 1.3.1946 v Radslavicích
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu brněnské univerzity, studie zakončil získáním doktorátu přírodních věd. Vědecky působil na biologické stanici v Lednici se zaměřením na botaniku. Působil jako profesor na papežském gymnáziu na Velehradě.

RNDr. Alois Zapletálek

* 31.12.1910 v Radslavicích + 25.6.1990 v Bratislavě
Je mladším bratrem Jindřicha, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a získal titul doktora přírodních věd. Jeho pozdější odborné zaměření ovlivnila stáž na Vysoké škole svářečské v Paříži. Při založení Výzkumného ústavu svářečského v Bratislavě tento pomáhá budovat a rozvíjet.

Alois Caletka

*19.6.1916 v Radslavicích
+ 11.6.1997 v Třebíči
Byl typograf, novinář, textař a učitel polygrafické mládeže. Původně se vyučil ručním a strojním sazečem, pracoval v tiskárně v Přerově . Po získání pedagogického vzdělání a žurnalistických znalostí se stal zakladatelem polygrafického školství Severomoravského kraje. Svou pílí, svědomitostí, řemeslným umem, ale i svými uměleckými vlohami se dopracoval k ideálu dokonalosti sazby-k mistrovské typografii.

Prof.PhDr. Alois Knop,Csc.

* 31.5.1917 v Radslavicích
+ 6.2.2001 v Ostravě
Bohemista, univerzitní pedagog, překladatel a tlumočník, studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Stal se odborným učitelem a později získal plnou kvalifikaci středoškolského profesora. Je jedním ze spoluzakladatelů vysokého pedagogického školství na Ostravsku.Kromě pedagogické práce je profesor Knop známý i svými vědeckými a odbornými pracemi, je autorem několika knižních publikací.

Svatopluk Matyáš

* 18.10.1929 v Radslavicích
Je absolventem divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Působil jako herec v Hradci Králové a pak ve Státním divadle v Ostravě a nejdéle ve Státním divadle v Olomouci. Během svého divadelního působení vytvořil řadu hlavních shakespearovských postav. Hrál v mnoha filmech a často byl obsazován do různých televizních rolí. Nyní žije v důchodu v Praze.

Doc.PhDr. Jiří Sehnal,Csc.

* 15.2.1931 v Radslavicích
Vystudoval hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Po ukončení studií nastoupil do Univerzitní knihovny v Olomouci, později působí v oddělení dějin hudby Moravského muzea v Brně. Po získáni titulu doktora filozofie dosáhl hodnosti kandidáta věd o umění a od té doby přednáší na filozofických fakultách univerzit v Brně a Olomouci. I po odchodu do důchodu nadále přednáší a vědecky pracuje.

PhDr. Josef Harna

* 5.7.1939 v Radslavicích
Od dětství byl hluboce ovlivněn svým otcem, dlouholetým knihovníkem zájmem o kulturu, zejména o literaturu a studium dějin. Na Filozofické fakultě univerzity v Brně studoval historii a český jazyk. Po krátkém mezidobí, kdy působil i jako učitel se věnuje vědecké práci v oboru historie v brněnské pobočce Historického ústavu ČSAV. Po získání hodnosti doktora filozofie mu byla udělena hodnost kandidáta historických věd. V současné době Dr. Harna působí jako vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, kde je pověřen vedením oddělení českých dějin 19. a 20. století.

Leopold Veselý

*28.10.1859 v Budišově
+ 28.4.1930 v Kroměříži
Byl řídícím učitelem na škole v Radslavicích v letech 1890 až 1912. Kromě toho, že byl výborný pedagog a organizátor kulturních a vzdělávacích akcí, se významně podílel na hospodářském rozvoji obce. Patřil k zakladatelům hasičského sboru, mlékařského družstva a radslavické mlékárny, zasloužil se o odvodnění pozemků, stavbu silnic, zavedení elektrického proudu aj. Za zásluhy o obec byl jmenován čestným občanem Radslavic.

Jaroslav Dostalík

* 14.5.1880 v Radslavicích
+ 2.2.1942 v koncentračním táboře Osvětim
Byl rolníkem na svém rodném gruntě v Radslavicích, ale od mládí jevil zájem o veřejnou činnost. Podílel se na založení moravské větve agrární (republikánské) strany a v počátcích jejím významným činitelem. V Radslavicích vydával časopisy Český rolník, Česká selka a Jednota venkova. V letech 1909 až 1919 byl starostou obce Radslavice a pak až do r. 1931 členem obecního zastupitelstva a obecní rady. Jeho přičiněním byl v Radslavicích zřízen poštovní úřad, zaveden elektrický proud, postaven památník T.G.Masaryka a učitelský dům, založen čtenářský spolek a TJ Sokol aj. Byl též dobrým divadelním režisérem a sbormistrem pěveckého spolku

Změna velikosti písma

Horní menu

Drobečková navigace

Historie a osobnosti obce

Ocenění obce

Významné osobnosti

František Slaměník

Msgre Antonín Kobliha

RNDr. Jindřich Zapletálek

RNDr. Alois Zapletálek

Alois Caletka

Prof.PhDr. Alois Knop,Csc.

Svatopluk Matyáš

Doc.PhDr. Jiří Sehnal,Csc.

PhDr. Josef Harna

Leopold Veselý

Jaroslav Dostalík

Osobnosti obce Radslavice

Držitelé Medaile Františka Slaměníka:

Menu

Stránky zdarma

Obecní úřad

Obecní úřad

Úřední hodiny

Kontakty OÚ

Kontakty MS